Klíči Davidův a žezlo Izraelova domu, když ty otevřeš, nikdo už nezavře, když ty zavřeš, nikdo už neotevře: přijď a vyveď ze žaláře spoutaného, jenž sedí v temnotě a ve stínu smrti!
O Clavis David, et sceptrum domus Israel; claudis, et nemo aperit: veni, et educ vinctum de domo carceris, sedentem in tenebris, et umbra mortis.
Více o " Ó antifonách" zde
Toto praví Hospodin zástupů: "Až se naplní tvé dny a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království. Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky." Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: "Hospodine Bože, potvrď navěky své slovo, které jsi promluvil o svém služebníku a o jeho domě. Dům tvého služebníka Davida ať je před tebou pevný." (2 Sam 7)
Klíč Davidova domu vložím na jeho rameno, otevře-li, nikdo nezavře, zavře-li, nikdo neotevře. (Iz 22,22)
Tak mluví Svatý, Pravdivý, ten, jenž má Davidův klíč: otevře-li, nikdo nezavře, a zavře-li, nikdo neotevře. (Zj 3,7)
Zdroj: liturgie
