Druhou neděli velikonoční slavíme svátek Božího milosrdenství, který zavedl papež Jan Pavel II. roku 2000, při příležitosti blahořečení Faustyny Kowalské. Na její podnět se rozšířila mezi věřícími modlitba, zvaná korunka k Božímu milosrdenství.

 

 

 

 

Korunka se modlí na klasickém růženci:

Začíná znamením kříže „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ a pokračuje modlitbami Otče náš, Zdrávas, Věřím v Boha. Dále se pětkrát opakuje desátek, složený z modlitby „Věčný Otče, obětuji Ti Tělo a Krev, Duši a Božství Tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista, na smír za hříchy naše i celého světa“ na zrnkách pro Otče náš a desetkrát opakované věty „Pro jeho bolestné utrpení smiluj se nad námi a nad celým světem“ na zrnkách pro Zdrávas. Korunka je pak zakončena modlitbou, která se skládá z třikrát opakovaného: „Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi a nad celým světem.“