Slavnost Zjevení Páně, lidově „Třech králů“ (6. ledna), odjakživa doprovázely lidové zvyky. Ve střední Evropě je zvykem žehnání domů, při němž se na dveře domů křídou píší písmena C+M+B, respektive K+M+B s udáním letopočtu. Nejsou to počáteční písmena jmen „Třech králů“ (Kašpar, Melichar a Baltazar), jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského "Christus mansionem benedicat": Kristus požehnej tomuto domu.

Více informací o slavnosti Zjevení Páně naleznete na webu pastorace (odtud i předchozí odstavec textu).

 

Rozjímání

Bože, ty přebýváš v jasném světle.
Přesto tvá sláva zazářila celému světu
v dítěti v jesličkách.
Mágům vyšla hvězda.
Tvé světlo je vyslalo na pouť,
aby tě hledali, nalezli a vzývali.
Nechávají všechno ležet a stát
a vydávají se na pouť svého srdce.
Berou s sebou zlato, kadidlo a myrhu,
zlato lásky,
kadidlo své touhy
a myrhu své bolesti.
Předstupují před dítě,
padají před ním a vzývají ho.
Tím, že ho vzývají, zapomínají na sebe,
jsou zcela přítomni.

Jejich touha je naplněna.
Rozprostírají své dary
a v dítěti rozpoznávají krále,
kterému darují své zlato,
Boha, kterému přinášejí kadidlo,
a lékaře, který za ně zemře,
aby uzdravil jejich rány.

Jemu věnují myrhu,
léčivou bylinu z ráje,
která uzdravuje všechny rány.
Na své cestě často nevím,
kde stojím a kam mě má cesta vede.
A někdy jsem unavený jít dál
a chci zůstat stát a odpočívat.

Dej, ať na obzoru mého srdce
zazáří hvězda, abych šel dál
po své cestě k tomu, který jediný
dokáže naplnit mou touhu:
k Bohu, který se stal člověkem,
k dítěti v jeslích,
v němž se zjevila tvá sláva.

Dej, ať rozpoznám v dítěti moudrost,
která ukazuje také mně
cestu k pravému životu.
A uč mě tajemství vzývání:
jednoduše před tebou padnout,
zapomenout na sebe a na své starosti,
neboť se mě dotýkáš ty.

Amen.

 

Se svolením převzato z knihy Anselma Grüna
Moje modlitební kniha,
kterou vydalo KNA