Totéž můžeme říci o hodnotě modlitby přímluvné, kterou chápeme v širším slova smyslu: není to jen slovní modlitba, ale život zcela obětovaný pro druhé. To už se ale přibližujeme k naplno žitému všeobecnému kněžství věřících.

Apoštolský neboli misijní rozměr vnitřního života nebyl v církvi vždy dostatečně oceňován. Vědomí plodnosti skrytého života pro církev (a nejen pro jednotlivce a jejich individuální svatost), rostlo velmi pozvolna. Dnes se zdá, že se západní církev musí znovu uzdravit z nemoci falešného aktivismu, který usiluje nahradit bytí konáním. To co nemá viditelný a bezprostřední, měřitelný účinek, je podle této mentality málo efektivní a tudíž málo hodnotné.

Promarněný život...

Z hlediska čistě světského je pak např. život Charlese de Foucaulda nebo Terezie od Dítěte Ježíše málo efektivní, tedy promarněný nebo přinejmenším pro lidstvo méně užitečný než například život Abbé Pierra nebo Matky Terezy, kteří dělali tak mnoho pro konkrétní chudé. A posuzuje-li se touto mentalitou život svaté Edith Steinové, oceňují se roky, kdy přednášela, působila jako učitelka a filozofka, uznává se její „služba pravdě“, ale neoceňuje se jejích deset let strávených v klauzuře, natož její „mučednictví pro Pravdu“, obětování života v koncentračním táboře. Přemýšlíme s pocitem zmaru nad popelem jejího těla, ale nikoli nad láskou, kterou „vyzářila“ do církve a do světa, což je podle slov Písma hodnota, která jediná zůstane navěky: „Láska nikdy nepřestává“ (1 Kor 13,8).

Pracovat dvakrát tolik?

P.Jacques Loew, spoluzakladatel hnutí dělnických kněží ve Francii, když komentuje Ježíšova slova: „žeň je sice hojná, ale dělníků málo“,  upozorňuje přitom na velký rozdíl mezi pojmem efektivity v našem západním myšlení a efektivitou podle Pána Ježíše Krista:  „My bychom hned pohotově dodali: ‘Musíme tedy pracovat dvojnásob.’ Ale Pán uzavírá: ‘Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň’ (Mt 9,37–38). Už tohle samotné ‘tedy’ by nám mělo stačit, abychom zapustili kořeny v modlitbě.“ Sv. Jan od Kříže už v 16. století nabádá jisté apoštoly své doby:
 „Ať si tedy uvědomí ti, kdo jsou velmi činní a chtěli by obejmout celý svět svými kázáními a vnějšími skutky, že mnohem větší prospěch by přinesli církvi, kdyby aspoň polovinu toho času strávili v prodlévání s Bohem na modlitbě. Jistě by s menší námahou vykonali více jediným činem, a to zásluhou své modlitby; jinak zůstane všechno jako pouhé mlácení kladivem a vykoná se jen o trochu více než nic, a někdy opravdu nic, nebo se ještě natropí škoda.“

 

Se svolením zpracováno podle knihy
Kateřiny Lachmanové
Terezie z Lisieux a Silván z Athosu
kterou vydalo KNA