Modlitba musí „spálit“ trochu času

Hlavní stránka / Texty / Články / Modlitba musí „spálit“ trochu času

11.1.2019

Modlitba musí „spálit“ trochu času Mudrcové přinesli Pánu i kadidlo symbolizující modlitbu, která jako vůně stoupá k Bohu (srov. Žl 141,2). Jako však kadidlo musí hořet, tak musí modlitba „spálit“ trochu času, který je stráven s Pánem.

***

Bratři a sestry, napodobujme mudrce. Oni diskutují, ale jdou; nezůstávají stát, nýbrž vejdou do Ježíšova obydlí; nestoupnou si doprostřed, ale klaní se Tomu, kdo je středem; nejsou fixováni na svoje plány, nýbrž jsou ochotni se pustit jinými cestami. Ve svých gestech mají těsný kontakt s Pánem, jemuž jsou radikálně otevřeni, a nechávají se Jím zcela strhnout. V tomto setkání používají jazyk lásky, tentýž, kterým - ač dosud nemluvnětem - již mluví Ježíš. Mudrcové totiž nejdou k Pánu brát, nýbrž dávat. Ptejme se: dali jsme o Vánocích Ježíšovi nějaký dar k Jeho narozeninám anebo jsme si jen vyměňovali dárky mezi sebou?

Pokud jsme přišli k Pánu s prázdnýma rukama, můžeme to napravit dnes. Evangelium vskutku podává jakýsi malý seznam darů: zlato, kadidlo a myrhu. 

Zlato, považované za ten nejcennější dar, znamená, že Bohu je třeba dávat první místo. Klaněním. K tomu je však třeba odebrat první místo sobě a považovat se nuzáky, nikoli za soběstačné.

Potom kadidlo symbolizující vztah k Pánu, modlitbu, která jako vůně stoupá k Bohu (srov. Žl 141,2). Jako však kadidlo musí hořet, tak musí modlitba „spálit“ trochu času, který je stráven s Pánem. A to doopravdy, nejenom verbálně.

A co se týče skutků, je tu myrha, vonná mast, která bude s láskou užita k pomazání Ježíšova těla sňatého z kříže (srov. Jan 19,39). Pán je rád, když se staráme o těla, zkoušená utrpením, o to nejslabší Jeho tělo, o toho, kdo zůstal pozadu, může jenom přijímat a nemá nic materiálního, co by dal na oplátku. V Božích očích je drahocenné milosrdenství prokázané někomu, kdo nemůže oplatit. Nezištnost je v Božích očích drahocenná!

Nepřipravme se v této končící se vánoční době o příležitost darovat něco hezkého svému Králi, který přišel pro všechny, ale nikoli na výstavní scénu světa, nýbrž v zářivé chudobě Betléma. Budeme-li si počínat podle toho, Jeho světlo zazáří nad námi.

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Přeložil Milan Glaser
6. ledna 2019
Redakčně zkráceno a upraveno

Autor: papež František  |  Štítky: čas, vánoce  |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Nejčtenější články za 30 dní

22.4.2019
Odvalil jsi kámen, který mi brání žít

20.4.2019
Na zemi je dnes veliké ticho...

8.5.2019
Kořeny modlitby




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

Web o křesťanské modlitbě 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.