Přimlouvat se podle Boží vůle

Hlavní stránka / Texty / Články / Přimlouvat se podle Boží vůle

2.4.2017

Přimlouvat se podle Boží vůle Sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice z řádu bosých karmelitek (1880 - 1906) zanechala několik hlubokých textů o modlitbě a jeden z nich se vztahuje k evangeliu páté neděle postní.

Vzkříšení Lazara

Byl jeden nemocný, Lazar z Betánie, vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta. To byla ta Marie, která pomazala Pána olejem a utřela mu nohy svými vlasy. Ten nemocný byl její bratr Lazar. Sestry tedy poslaly k Ježíšovi se vzkazem: „Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen.“ Když to Ježíš uslyšel, řekl: „To není nemoc k smrti, ale k slávě Boží, aby jí byl oslaven Boží Syn.“ . …
Ježíš se dověděl, že ho (farizeové) vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: „Věříš v Syna člověka?“ Odpověděl: Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“
(Jan 11)

Před dvěma týdny se v evalgelijním textu Ježíš zjevil Samaritánce jako „pramen živé vody“. Minulý týden se ukázal člověku slepému od narození jako světlo světa, jako pravé světlo. Tuto neděli dosahuje zjevení vrcholu: sestrám Martě a Marii se Ježíš zjevuje jako „vzkříšení a život“. (Jan 11,25) Když se Ježíš představuje jako „vzkříšení a život“, poukazuje nám na svoje božství.V tomto úryvku evangelia ale udivuje způsob, jak úzce je Ježíšovo božství propojeno s jeho lidstvím. Jeho lidství je viditelné v přátelství, které Ježíš udržuje s Martou, Marií a Lazarem. Několikrát evangelista upřesňuje, že je Ježíš miloval. (Jan,3.5.36) Obě sestry posílají Ježíši vzkaz: „Ten, kterého miluješ, je nemocen“ (Jan 11,3)Ježíš je hluboce pohnut smutkem obou sester. Je ostřesen, když se blíží k Lazarovu hrobu, a pláče. (Jan 11,33.35) Zde je nám představeno Ježíšovo lidství a v plnosti tohoto lidství, která v sobě skrývá i naše vlastní lidství, se Ježíš může zjevit jako „vzkříšení a život“.

Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen

Zůstaňme několik okamžiků u 3. verše: „Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen.“ Tato modlitba, kterou se Marta a Marie na Ježíše obrací, může každého a každou z nás vést na cestu obrácení, když ji vztáhneme na naši přímluvnou modlitbu a naše prosby. Velmi často dáváme v našich přímluvách Bohu rozkazy, aniž jsme si toho vědomi: udělej to, udělej ono; dej této osobě zdraví; udělej, ať mají všichni práci; pomoz, aby můj vnuk udělal diplomovou zkoušku; atd. Vlastně rozkazujeme Bohu, aby nám byl k službám. Sv. Jan od Kříže nám ale v Duchovní písni ukazuje , jakým způsobem se máme přimlouvat. Nejdříve nám staví před oči příklad Panny Marie v Káně, která se spokojí s tím, že popíše situaci: „Nemají víno.“ (Jan 2,3) Pak pokračuje perikopou, kterou právě probíráme: „Lazarovy sestry se, místo aby Spasiteli vzkázaly prosbu, aby uzdravil jejich bratra, omezí na to, že k Ježíšovi pošlou se vzkazem, že ten, kterého miluje, je nemocen.“ Prostě mu svěří situaci, aby Bůh mohl jednat podle svých plánů lásky; aby mohlo jeho království přijít do této situace; aby bylo v této situaci posvěceno jeho jméno... To je cesta obrácení našeho způsobu myšlení a jednání, abychom „evangelizovali“ naše přímluvy.

Pozvedám své oči a dívám se na Boha

Pětkrát cituje Alžběta ve svých dopisech tento úryvek evangelia, aby ujistila ty, kterým píše, že jejich intenci svěřuje Bohu.  Osoby a situace svěřuje Bohu v důvěryplném mlčení. Různým způsobem se zmiňuje o „rozšíření srdce“ pro ty, které svým odchodem na Karmel zanechala ve světě: „Zdá se mi, že se mé srdce, které Bůh stvořil tak plné lásky, ještě rozšířilo od té doby, kdy je uzavřené za mřížemi – ve stálém kontaktu s Tím, kterého sv. Jan nazývá ‚Caritas‘-Láska.“  V dopise své milovamé „Framboise“ zmiňuje dokonce originální způsob přímluvy: „Pozvedám své oči a dívám se na Boha, pak sklopím můj pohled k tobě a vystavím tě paprskům Jeho lásky: Framboise, nemluvím s Ním o tobě slovy, ale On mi tak rozumí lépe, mé mlčení je mu milejší.“

 

Upraveno podle webu karmelitky

Autor: Didier-Marie Golay  |  Štítky: přímluvná modlitba, Nejsvětější Trojice, bible, svatí  |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Web o křesťanské modlitbě 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.