Přimlouvat se podle Boží vůle

Hlavní stránka / Texty / Články / Přimlouvat se podle Boží vůle

2.4.2017

Přimlouvat se podle Boží vůle Sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice z řádu bosých karmelitek (1880 - 1906) zanechala několik hlubokých textů o modlitbě a jeden z nich se vztahuje k evangeliu páté neděle postní.

Vzkříšení Lazara

Byl jeden nemocný, Lazar z Betánie, vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta. To byla ta Marie, která pomazala Pána olejem a utřela mu nohy svými vlasy. Ten nemocný byl její bratr Lazar. Sestry tedy poslaly k Ježíšovi se vzkazem: „Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen.“ Když to Ježíš uslyšel, řekl: „To není nemoc k smrti, ale k slávě Boží, aby jí byl oslaven Boží Syn.“ . …
Ježíš se dověděl, že ho (farizeové) vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: „Věříš v Syna člověka?“ Odpověděl: Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“
(Jan 11)

Před dvěma týdny se v evalgelijním textu Ježíš zjevil Samaritánce jako „pramen živé vody“. Minulý týden se ukázal člověku slepému od narození jako světlo světa, jako pravé světlo. Tuto neděli dosahuje zjevení vrcholu: sestrám Martě a Marii se Ježíš zjevuje jako „vzkříšení a život“. (Jan 11,25) Když se Ježíš představuje jako „vzkříšení a život“, poukazuje nám na svoje božství.V tomto úryvku evangelia ale udivuje způsob, jak úzce je Ježíšovo božství propojeno s jeho lidstvím. Jeho lidství je viditelné v přátelství, které Ježíš udržuje s Martou, Marií a Lazarem. Několikrát evangelista upřesňuje, že je Ježíš miloval. (Jan,3.5.36) Obě sestry posílají Ježíši vzkaz: „Ten, kterého miluješ, je nemocen“ (Jan 11,3)Ježíš je hluboce pohnut smutkem obou sester. Je ostřesen, když se blíží k Lazarovu hrobu, a pláče. (Jan 11,33.35) Zde je nám představeno Ježíšovo lidství a v plnosti tohoto lidství, která v sobě skrývá i naše vlastní lidství, se Ježíš může zjevit jako „vzkříšení a život“.

Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen

Zůstaňme několik okamžiků u 3. verše: „Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen.“ Tato modlitba, kterou se Marta a Marie na Ježíše obrací, může každého a každou z nás vést na cestu obrácení, když ji vztáhneme na naši přímluvnou modlitbu a naše prosby. Velmi často dáváme v našich přímluvách Bohu rozkazy, aniž jsme si toho vědomi: udělej to, udělej ono; dej této osobě zdraví; udělej, ať mají všichni práci; pomoz, aby můj vnuk udělal diplomovou zkoušku; atd. Vlastně rozkazujeme Bohu, aby nám byl k službám. Sv. Jan od Kříže nám ale v Duchovní písni ukazuje , jakým způsobem se máme přimlouvat. Nejdříve nám staví před oči příklad Panny Marie v Káně, která se spokojí s tím, že popíše situaci: „Nemají víno.“ (Jan 2,3) Pak pokračuje perikopou, kterou právě probíráme: „Lazarovy sestry se, místo aby Spasiteli vzkázaly prosbu, aby uzdravil jejich bratra, omezí na to, že k Ježíšovi pošlou se vzkazem, že ten, kterého miluje, je nemocen.“ Prostě mu svěří situaci, aby Bůh mohl jednat podle svých plánů lásky; aby mohlo jeho království přijít do této situace; aby bylo v této situaci posvěceno jeho jméno... To je cesta obrácení našeho způsobu myšlení a jednání, abychom „evangelizovali“ naše přímluvy.

Pozvedám své oči a dívám se na Boha

Pětkrát cituje Alžběta ve svých dopisech tento úryvek evangelia, aby ujistila ty, kterým píše, že jejich intenci svěřuje Bohu.  Osoby a situace svěřuje Bohu v důvěryplném mlčení. Různým způsobem se zmiňuje o „rozšíření srdce“ pro ty, které svým odchodem na Karmel zanechala ve světě: „Zdá se mi, že se mé srdce, které Bůh stvořil tak plné lásky, ještě rozšířilo od té doby, kdy je uzavřené za mřížemi – ve stálém kontaktu s Tím, kterého sv. Jan nazývá ‚Caritas‘-Láska.“  V dopise své milovamé „Framboise“ zmiňuje dokonce originální způsob přímluvy: „Pozvedám své oči a dívám se na Boha, pak sklopím můj pohled k tobě a vystavím tě paprskům Jeho lásky: Framboise, nemluvím s Ním o tobě slovy, ale On mi tak rozumí lépe, mé mlčení je mu milejší.“

 

Upraveno podle webu karmelitky

Autor: Didier-Marie Golay  |  Štítky: přímluvná modlitba, Nejsvětější Trojice, bible, svatí  |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články

Nejčtenější články za 30 dní

25.7.2017
Odříkávat modlitby nestačí

8.8.2017
Modlitba důvěry

15.8.2017
Kdo je maličký, ať přijde ke mně




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Web o křesťanské modlitbě 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.