Články
23. 2. 2016, Conrad de Meester, Alžběta od Nejsvětější Trojice
Klanění – láska ohromená krásou Milovaného
Duše musí především „padnout na tvář“, pohroužit se do propasti své nicotnosti.16. 2. 2016, Jean Daniélou
Boží přítomnost
Modlitba je blízkost Nejsvětější Trojice přebývající v naší duši. To je základní údaj o křesťanské modlitbě, tedy ne o modlitbě člověka jako stvořené bytosti, ale jako syna Božího. Milost vytváří mezi Bohem a námi nový vztah: „V nás přebývá Bůh a my v Bohu“ (1 Jan 4, 15).2. 2. 2016, José Tolentino Mendonça
Aby Tvé království přišlo dříve, než ho čekáme
Království je dar, avšak vyžaduje zároveň námahu a úsilí o pokojné a přitom rázné násilí. Jistěže nejde o násilí meče, ani to není svár, který zasévá ďábel. Když Ježíš hovoří o násilí, má na mysli skutečnost, že Boží království se v nás musí stát silou. Potřebujeme sílu, abychom ho dokázali krok za krokem budovat. Boží království nepřijde samo od sebe, budeme-li jen trpně přihlížet.27. 1. 2016, José Tolentino Mendonça
Když Ježíš říká „Otče náš“
Modlitba Otče náš by nás měla naplnit úžasem. Na život s ní jsme si nicméně už zvykli a vystavujeme se tak nebezpečí, že nebudeme schopni plně docenit její význam. Jak připomíná Oscar Wilde, z opakování se snadno může stát něco zcela neduchovního.21. 1. 2016, Clive Staples Lewis
Skrze modlitbu a činnost máme podíl na Božím stvoření
Modlitba je buď naprostá iluze, nebo osobní kontakt mezi zárodečnými, nehotovými osobami (námi) a dokonale konkrétní osobou. Modlitba ve smyslu žádosti, prosby o nějakou věc, je jen její malou součástí; vyznání hříchů a kajícnost jsou jejím prahem, uctívání její svatyní, přítomnost, vidění a radost z Boha je chlebem a vínem. V ní se nám zjevuje sám Bůh.14. 1. 2016, papež František
Církev proměňují modlitby věrných, nejsme to my - papežové... (papež František)
Můžeme být lidmi víry, kteří ale ztratili milosrdenství pod nánosem soudů, kritik. Svědectví o tom podává úryvek z bible, komentovaný papežem Františkem (při kázání z Domu sv. Marty 12.1.2016).10. 1. 2016, Jesús Castellan Cervera
Modlitba jako místo skrytosti v Bohu
Modlitba se nám musí stát jako Ježíšovi každodenní schůzkou s Bohem dějin spásy, místem zápasu a očištění, radosti a oblažující slávy, skrytosti v Kristu a smrti, jasného rozlišování a normálnosti všednosti; bude konfrontací velkých rozhodnutí, světlem vědomí našich dějin.24. 11. 2015, Kateřina Lachmanová
Přímluvná modlitba - proč a jak
Někdy můžeme mít pocit, že modlit se za druhé a za svět je ta nejméně efektivní služba, jakou člověk může konat. Přímluvná modlitba je však duchovní zbraň těžkého kalibru, nikoli jen nouzová vycpávka volného času těch, kdo nic lepšího dělat neumí nebo v dané chvíli nemohou.21. 11. 2015, Antonio Maria Sicari
Křesťanská modlitba a meditační techniky - novodobá historie
Kolem poloviny sedmdesátých let minulého století si museli mnozí odborníci na náboženskou sociologii přiznat, že se hrubě zmýlili: docházelo k všeobecnému „probuzení modlitby“, které oni v žádném případě nepředvídali předem, ba takřka vyloučili jeho možnost. „Tak jako je mrtev Bůh, i modlitba je mrtvá,“ vynesl soud J. A. T. Robinson a zdálo se, že rovněž katoličtí intelektuálové jsou již unaveni obranou poslední bašty.16. 11. 2015, papež Benedikt XVI.
Ustavičná modlitba - jde to vůbec?
Nejdůležitější je, aby na dně naší duše trval vztah k Bohu.10. 11. 2015, Francisco de Osuna
Tři druhy modlitby
Nemá se tedy zabraňovat manželům věnovat se jakémukoliv druhu modlitby. Vždyť manželství je svátost, znamená zasvěcení, milosti niterně přijaté. Svatý stav manželský je také řádem, který nebyl založen Dominikem, Františkem či Petrem, ale Bohem samotným skrze věčné Slovo v pozemském ráji.4. 11. 2015, Vojtěch Kohut
Vnitřní modlitba ve službě života
K požadavkům, které se dnes kladou na vnitřní modlitbu, patří i pozornost ke konkrétnímu, každodennímu životu a jeho hodnotám.22. 10. 2015, Clive Staples Lewis
Proklínání v žalmech
První věc, která mi pomohla při četbě žalmů, ve kterých zaznívá proklínání, pochází z oblasti, která nemá na první pohled s náboženstvím co dělat. Zjistil jsem, že tato zlořečení jsou svým způsobem nesmírně zajímavá. Zde totiž člověk naráží na pocit, který všichni až příliš dobře známe, vztek, vyjádřený naprosto svobodně, bez jakéhokoliv předstírání, bez rozpaků, beze studu - jak by to kromě dětí vyjádřilo v současnosti jen velmi málo lidí.14. 10. 2015, Terezie od Ježíše
Hrad v nitru (Sv. Terezie Veliká)
Jen málo věcí, které mi byly přikázány pod poslušností, mi přišly tak nesnadné, jako psát nyní o vnitřní modlitbě...6. 10. 2015, papež Benedikt XVI.
Modlitba - ztráta času?
Kdo se modlí, nemarní svůj čas, i když se daná situace jeví jako naléhavá28. 9. 2015, Joachim Badeni
Aby člověk našel Boha, musí po něm toužit
Když se člověk uzavře do sebe a je přesvědčen, že si všechno v životě pěkně zařídil a že si plně vystačí s tím, co má, je ve velice nebezpečném stavu. Naplňuje ho sebeuspokojení, a právě to ho uzavírá. Nic víc už nechce. Aby člověk mohl dospět k Bohu, musí být naplněn touhou. Tato podmínka je nesmírně důležitá. Dnešní člověk si příliš neví rady s tím, po čem má vlastně toužit. Svět mu nabízí tisíce nápadů, ale třeba ho přece jen jednou napadne, že auto zase není až tak podstatná věc. A v tu chvíli musí začít hledat.23. 9. 2015, papež František
Papež František o modlitbě
Ve svých kázáních a promluvách se papež František často zabýval tématem modlitby, a to při různých příležitostech.18. 9. 2015, Anselm Grün
Modli se a pracuj
Životní pravidlo "modli se a pracuj" je pomocí k duchovnímu zvládnutí všednosti a k rozpoznání, že právě ona je místem, kde ode mne Bůh nejvíce očekává a kde se rozhoduje, zda chci sebe a svůj život zachránit nebo mu jej odevzdat zpět.13. 9. 2015, Józef Augustyn
Děkování jako oslava života
Díkůčinění vyplývá ze struktury lidské osoby. Člověk dostává život i vše, co jej tvoří. Díkůčinění je akceptací života. V řečtině výraz „díkůčinění“ pochází ze slov eu (velmi, dobře) a charidzomai (činit dobro), nebo charis (to, co působí radost). „Děkovat někomu“ tedy znamená působit mu potěšení, velkou radost. Díkůčinění samo pramení ze zkušenosti opravdové radosti a potěšení ze života. Nedostatek díkůčinění v životě člověka svědčí o nedostatku životní radosti. Komu se nechce žít, ten za život neděkuje.
Sekce: Články
