L

Ludmilo, révo v půdu Čech
z nebeských vinic štípená,
jsi vzorem pokolení všech,
své vlasti matko vznešená.

Jak plodný, ušlechtilý kmen
milostí stále rozkvétáš,
palma tě zdobí s vavřínem,
ty věnec mučednictví máš.

Tys vnuka svého učila,
vedla ho cestou k nebesům,
tys světlem víry zářila
tomu, jejž čekal český trůn.

Ovečko tichá, bělostná,
své tělo v oběť vydáváš,
vždy Bohu věrná, nevinná,
svou smrtí víru pozvedáš.

K oltáři vedlas čeleď svou,
byla jsi matkou ubohých,
buď i nám stálou oporou,
záštitou mocnou věrných svých.

Ludmilo svatá, zpěvem svým
chválíme Boha s jásotem,
neboť tvým slavným vítězstvím
proslavil navždy českou zem. Amen