Osobnosti o modlitbě

 Benedikt XVI. (papež)

Nejdůležitější však je, aby (…) na dně naší duše trval vztah k Bohu. Budeme se modlit tím lépe, čím více budeme v hloubi duše nasměrováni k Bohu. Čím více bude toto nasměrování nosným základem naší existence, tím víc budeme lidmi pokoje. Tuto skrz naskrz tvarující orientaci, tichou přítomnost Boha na dně našeho myšlení, cítění a bytí, nazýváme ustavičnou modlitbou. Ona je také v posledku tím, co míníme láskou k Bohu, jež je současně nejniternější podmínkou i hybnou sílou naší lásky k bližnímu.

Sv.Bernard z Clairvaux

Když člověk poznává, že Bůh ochotně slyší jeho modlitby a pomáhá mu, často se k němu v modlitbě obrací. Častý styk s Pánem v modlitbě ovšem není bez účinku: vede k bližšímu poznání Boha, člověk poznává, "jak libý je Pán" a začíná milovat Boha pro něj samého a vyhledávat ho, i když nemá nouzi.

Buob, Hans

Základním postojem veškeré modlitby je úcta. Úcta je svatá bázeň v klanění. A vlastní forma modlitby je klanění. To je možné jen v úctě před Bohem, ale také před lidmi a před stvořením.Úcta je také vyjádřena vnějším postojem při modlitbě.

Caretto, Carlo

Na prvním místě musíme pochopit, že opravdová modlitba je darem nebe zemi, darem Otce Synu, Ženicha nevěstě, darem Toho, jenž má vše, tomu, jenž nemá nic.

Cottrell,Stephen

 „Přímluva není přesvědčování Boha, aby udělal něco proti své vůli, ale přebývání v Boží přítomnosti v zájmu jiné osoby a hledání Boží vůle pro život oné osoby.“ 

„Uprostřed církve jsme podporováni a povzbuzováni vzájemnými modlitbami. Kdykoli si sednete a modlíte se, bezpočet milionů křesťanů na celém světě se modlí také. Neslyšíte je; a ve své vlastní víře se můžete cítit velmi izolovaně, možná proto, že ji nesdílí vaše rodina a přátelé. Pravdou však zůstává, že nejste sami.“

František (papež)

Možná to zní špatně, ale modlitba je tak trochu obtěžování Boha, aby nás vyslechl. Pán to ale říká – buďte jako přítel o půlnoci, jako vdova před soudcem…Znamená to na sebe upoutat Boží srdce, Boží zrak…To udělal také onen malomocný, který se přiblížil k Ježíši se slovy: Chceš-li, můžeš mě očistit. Udělal to s určitou jistotou. A právě takovéto modlitbě nás Ježíš učí. Když se modlíme, občas si pomyslíme – ano, vyslovím před Pánem tuto potřebu. Uděláme to jednou, dvakrát, třikrát, ale nijak silně. Pak už nás to unavuje a zapomínáme o to prosit. Ale tito lidé hlasitě volali a nepolevovali ve svém křiku. Ježíš nám říká: „Proste“, ale také nás vyzývá: „Tlučte“. Ten, kdo tluče na dveře, dělá rámus, vyrušuje, obtěžuje.

„Modlím se liturgii hodin každé ráno. Rád se modlím Žalmy. Potom sloužím mši. Modlím se růženec. Přednost dávám určitě večerní adoraci, i když se nesoustředím a myslím na něco jiného nebo dokonce při modlitbě usnu. Tedy večer, mezi sedmou a osmou jsem před svátostí oltářní na hodinové adoraci. Modlím se však také v duchuu, když čekám u zubaře nebo v jiných momentech dne.“

„Modlitba je pro mě vždycky modlitbou „pamatující“, plnou vzpomínek, také pamětí mých dějin nebo toho, co Pán učinil ve své církvi nebo v konkrétní farnosti. Pro mne je paměť tím, o čem mluví svatý Ignác v prvním týdnu Exercicií v milosrdném setkání s Ukřižovaným Kristem. A ptám se: »Co jsem pro Krista udělal? Co pro Krista dělám? Co pro Krista musím udělat?«. Je to paměť, o které mluví Ignác také v Contemplatio ad amorem, když vybízí k připomínání přijatých dobrodiní. Především však také vím, že Pán pamatuje na mne. Já mohu zapomenout na Něho, ale vím, že On nikdy, nikdy nezapomene na mne. Paměť radikálně zakládá srdce jezuity: je to paměť milosti, paměť, o které mluví Deuteronomium, paměť Božích skutků, které jsou základem smlouvy mezi Bohem a Jeho lidem. Tato paměť mne činím synem a také otcem.“

Sv. František Saleský

Děti se učí mluvit tím, že naslouchají matkám a žvatlají s nimi; také my, budeme-li v rozjímání blízko Spasitele a budeme- –li pozorovat jeho slova, činy i záliby, naučíme se –přispěním jeho milosti-mluvit, jednat a chtít jako on.

Grün, Anselm

V modlitbě předkládám Bohu své pocity, vášně a obavy tak, abych jejich prostřednictvím mohl zakoušet Boha v hloubi své duše, kde nalézám pokoj. Cílem modlitby je, aby Bůh byl ve všem oslavován.

Sv. Jan od Kříže

Jestliže se duše opírá o nějaké své vědění nebo okoušení nebo poznání Boha, které aťsi je sebevětší, přece je velmi malé a nepodobné tomu, co je Bůh, (...) snadno zbloudí nebo se zdrží (...). Velice si tedy překáží duše, která chce dospět do vznešeného stavu sjednocení s Bohem, drží-li se nějakého svého chápání nebo slyšení, cítění nebo představování nebo zdání nebo své vůle nebo vlastního způsobu nebo čehokoli jiného nebo svého vlastního díla a neumí se od toho všeho odpoutat a obnažit. Protože, jak říkáme, to k čemu kráčí, je nad vším, ať by to bylo to největší, co se může vědět; a tak musí přes to všechno přejít k nevědění. 

Bl. Jan Pavel II. (papež)

Moderní člověk se zdá sebejistý, a přece, především v kritických okamžicích, musí uznat svou nemohoucnost: tehdy si uvědomuje, že nedokáže účinně jednat, a tak žije v nejistotě a ve strachu. Způsob, jak čelit nejen těmto citelným obtížím a osobním či společenským problémům, nabízí modlitba plná víry. Ten, kdo se modlí, neklesá na mysli ani tváří tvář těm největším obtížím, protože si uvědomuje, že Bůh je s ním a že v jeho otcovském náručí nalézá útočiště, klid a pokoj ducha. Otvíráme-li se v důvěře Bohu, otvíráme se velkoryseji i bližním. 

Sv. Jan Zlatoústý

Modlitba je nevýslovná láska, která nepochází od lidí, ale má původ v božské milosti.

Journet, Charles

Pán Bůh od nás, jak se zdá, chce, abychom stále hlouběji věřili v účinnost modlitby. musíme se k ní utíkat jako k poslední naději: poslední naději, která nikdy nezklame. Není nic většího než dvě sepnuté ruce.

Kierkegaard,  Sören

A jak se časem moje modlitba stávala zbožnější a vnitřnější, měl jsem čím dál tím méně co říct. Posléze jsem docela umlkl. Stal se ze mne - což je možná ještě větším opakem mluvení - stal se ze mne člověk, který naslouchá. Nejdřív jsem myslel, že modlit se znamená rozmlouvat. Naučil jsem se však, že modlit se znamená nejen mlčet, ale i naslouchat. Tak je to: modlit se neznamená slyšet sám sebe mluvit, modlit se znamená utišit se, být tichý a očekávat, až v této modlitbě uslyšíme Boha.

Luther, Martin

„Mnoho věcí jsem už držel v rukou, a všechny jsem ztratil; cokoli jsem ale vložil do rukou Bohu, mám stále.“

Otec Jeroným, OCSO

 Zkušenost těch, kteří nacházejí Boha a žijí modlitbou, je mnohem průkaznější, než nezdar těch, kterým tato odvaha chybí a kteří nemají dost vůle. V každém povolání je třeba následovat ty úspěšné.

Rohr, Richard

Modlitba je být hluboce a sladce milován„Modlitba není jen vyslovení slov a myšlení myšlenek. Je to spíše vztah. Je to způsob žití v Přítomnosti, žití ve vědomí Přítomnosti a… těšení se z Přítomnosti.“

Bl. Tereza z Kalkaty

Zamilujte si modlitbu, protože modlitbou se rozšíří vaše nitro tak, že budete schopné přijmout do sebe Boží dary.  Je nutné, aby náš život byl proniknut hlubokou modlitbou, abychom dokázaly milovat ostatní tou láskou, jakou Hospodin miluje každou z nás.

Sv. Terezie od Dítěte Ježíše

Ježíš nás má tak nepochopitelně rád, že chce, abychom s ním měli účast na spáse duší. Nechce dělat nic bez nás. Stvořitel všeho čeká na modlitbu ubohé malé duše, aby spasil ostatní duše vykoupené jako ona za cenu jeho krve.Mé ubohé modlitby bezpochyby nestojí za mnoho, ale přesto doufám, že je Ježíš vyslyší a že nebude hledět na tu, která ho prosí, nýbrž že se jeho pohled zastaví na těch, kdo jsou předmětem jejích modliteb, a takto bude nucen splnit všechny mé prosby.

Vavřinec od Vzkříšení, OCD

Pro mne není rozdílu, jsem-li činný nebo se modlím. V hluku a hlomozu kuchyně ... vlastním Boží ticho stejně mocně, jako když jsem na kolenou při svatém přijímání ... Placku, která se smaží na pánvi, obrátím z lásky k Němu, a když jsem to učinil a nic jiného tu už není, co bych ještě udělal, skláním se v oddanosti před Ním, který mi udělil milost, že jsem mohl pracovat. Potom jsem šťastnější než král.