I

Sv. Ignác z Antiochie 

Nezasévej mne, smrti, do svého pole, dokud jsem se nestal dobrým pšeničným zrnem.
Nedávej mi, Pane, předstoupit před tvou tvář, dokud nejsem svatý. - Od okamžiku k okamžiku mne pohánějí stovky větrů, chvíli se vznáším a hned zase jsem v propasti. Tu jsem pánem své duše a hned zase otrokem svého těla, jejího druha, tu jsem král, nesoucí diadém, hned zas ubohý žebrák.  Jako když se kolo otočí, tak neustále se měním. Býlí je smíšeno s mým obilím a tvé zrno dusí trní na poli tvého sluhy. Nikomu, jen tobě, Bože, vypravuji o své bídě. Vždyť jedině k tobě a k tvému velikému milosrdenství směřuje má touha. Ty, jemuž jsou stejně podrobeni živí i mrtví, nenech mne jednou zemřít v mých hříších. Nejdříve, Pane, proměň mé klasy v chléb,
pak teprve ať ke mně přistoupí žnec, nejdříve nalij mé hrozny vínem a teprve pak ať přijde vinař. pro svou dokonalou milost mi dej dosáhnout spásy, o to tě prosím. Amen.

Sv. Ignác z Loyoly

Duše Kristova, posvěť mě. Tělo Kristovo, zachraň mě.
Krvi Kristova, opoj mě. Vodo z boku Kristova obmyj mě.
Utrpení Kristovo, posilni mě. Dobrý Ježíši, vyslyš mě.
Ve svých ranách ukryj mě. Nedopusť, abych se odloučil od Tebe.
Před zlým nepřítelem ochraň mě. V hodině mé smrti zavolej mě.
A dej, ať přijdu k Tobě, abych Tě s Tvými svatými chválil na věky.
Amen.

Pane Ježíši Kriste, náš prostředníku u Otce, jenž jsi nejblahoslavenější Pannu Marii,
svou Rodičku, učinil také naší matkou a Prostřednicí u tebe: uděl nám, aby když
k tobě kdokoli přistoupí  s prosbou o dobrodiní, všechno ke své radosti skrze ni obdržel.
Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Duchy svatého na věky věků.
Amen.