/ Modlitba v životě / Seznam modliteb / Rozdělení modliteb podle původu, podle autora / Modlitby z Písma / Prosby
Prosby
Žalm 4
Slyš mě, když volám, Bože, moje spáso, U tys mi dal vždy v mé tísni volný prostor; smiluj se nade mnou, mé prosby slyš! Jak dlouho, lidé, chcete čest mou deptat? Chytat se klamu, následovat lež? Vězte, že Pán svým věrným koná divy: Pán uslyší, když k němu zavolám. Proto se zachvějte, a nehřešte již, v lůžku to uvažte a ztište se.
Jen obětujte Pánu náležitě a na něj složte všechnu důvěru. Říkají: "Kdopak nám dá poznat blaho?" Ty Pane, ukaž nám svou jasnou tvář! Víc radosti to mému srdci dodá, než mají oni z hojné úrody. Pokojně ulehnu a klidně usnu, vždyť ty dbáš, Pane, o mé bezpečí.
Žalm 63
Uslyš, Bože, moje naříkání; před hrůzami nepřátel mě zachraň!
Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, dorážením těch, kdo pášou křivdy!
Jazyky si brousí jako meče, zlými slovy střílejí jak šípy,
ze zálohy stihnou nevinného, zasáhnou ho náhle, neviděni.
Odhodlaně kují zhoubné plány, U kopou jámy, tajně kladou léčky, říkají si: "Kdo nás může vidět,
kdo prohlédne utajený záměr?" U Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, do hlubiny člověkova srdce.
Bůh je věru stihne svými šípy, rány zasáhnou je znenadání.
Dá jim padnout za ten jejich jazyk, každý nad nimi jen kývne hlavou.
Všichni lidé zachvějí se bázní, U budou mluvit o zásahu Páně,
neboť rozpoznají jeho dílo.
Spravedlivý raduje se z Pána, U utíká se k němu, jím se chlubí každý, kdo je upřímného srdce.
Žalm 86
Nakloň, Hospodine, svůj sluch a vyslyš mě,
vždyť jsem ubohý a chudý.
Zachovej mou duši,
neboť jsem ti oddán,
pomoz svému služebníku,
který v Tebe doufá.
Ty jsi můj Bůh, smiluj se nade mnou,
Pane, neboť stále k Tobě volám.
Obvesel život svého služebníka,
neboť k Tobě, Pane,
pozvedám svou duši.
Tys totiž, Pane, dobrý a schovívavý,
nejvýš milosrdný ke všem,
kdo volají k tobě.
Vyslyš, Hospodine, mou modlitbu,
všimni si hlasu mé snažné prosby.
V den svého soužení k Tobě volám,
Ty mě přec vyslyšíš!
Nikdo mezi bohy se Ti nevyrovná,
Pane, nic se nepodobá tvým skutkům.
Všechny národy, keteré jsi učinil,
přijdou, budou se Ti klanět, Pane,
a velebit tvé jméno.
Protože tys veliký a činíš divy,
Ty jediný jsi Bůh.
Pouč mě o své cestě, Hospodine,
abych kráčel v tvé pravdě,
veď mé srdce, aby se bálo tvého jména.
Chci Tě chválit, Pane, můj Bože,
celým svým srdcem
a věčně velebit tvé jméno.
Neboť veliká byla ke mě tvá láska
a z hlubin podsvětí jsi vytrhl mou duši.
Bože, povstali proti mě zpupní lidé
a tlupa násilníků mi ukládá o život,
neberou na Tebe ohled.
Ty však jsi, Pane, Bůh milosrdný a milostivý,
váhavý k hněvu,
srvchovaně laskavý a věrný.
Obrať se ke mě
a smiluj se nade mnou,
uděl sílu svému služebníku
a zachraň syna své služebnice.
Dej mi znamení své přízně,
ať ho vidí, kdo mě nenávidí,
a zahanbí se, že Ty, Hospodine,
jsi mi pomohl a potěšil mě.
Žalm 76
Bože, prosím, vysvoboď mě,
Hospodine, na pomoc mi pospěš!
Nechť se zardí hanbou,
kdo touží mě zničit;
nechť ustoupí s pohanou,
kdo se těší z mého neštěstí.
Ať couvnou k vlastní potupě,
kdo se mi posmívají!
Nechť jásají, v tobě se radují
všichni, kdo tě hledají,
ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“
kdo touží po tvé pomoci.
Já jsem jen chudák a ubožák,
Bože na pomoc mi pospěš!
Tys můj pomocník, můj zachránce:
Hospodine, neprodlévej!
Modlitba Tobijášova
Tóbijáš povstal ze svého lůžka a řekl Sáře: "Sestro vstaň! Pomodleme se a vyprosme si na našem Pánu, aby nám prokázal milosrdenství a spásu." Vstala a počali se modlit, aby se jim dostalo spásy. Tóbijáš začal slovy: "Požehnaný jsi, Bože našich otců, a požehnané tvé jméno po všechny věky a pokolení. Ať ti dobrořečí nebesa a všechno tvé stvoření po všechny věky. Ty jsi učinil Adama. Učinil jsi mu pomoc a podporu, Evu, jeho ženu. Z obou vzešlo lidské potomstvo. Ty jsi řekl: 'Není dobré, aby člověk byl sám. Učiňme mu pomoc jemu rovnou.' Hle, neberu si tuto svou sestru pro smilnění, nýbrž veden věrností. Přikaž, abych došel slitování, já i ona, a abychom společně dožili stáří." A oba řekli: "Amen, amen." (Tób 8,4-8)