„Pane, nauč nás modlit se...“ LK 11,1

19. 3. 2016 , Vojtěch Kohut

Životní těžkosti a modlitba

Životní těžkosti a modlitba

Nejtěžší je pro nás modlit se „v kříži“, tedy v nějaké životní zkoušce, která na nás doléhá. Často nedokážeme porozumět tomu, proč na nás Bůh dopouští těžké věci, i to, že je vůbec dopouští a co to znamená…

 

V konkrétní situaci  tomu rozumíme jen málokdy a kříž nás skličuje a sráží k zemi… To ale přece nevadí! I Ježíš padal pod křížem a po nás se nechce, abychom byli „dokonalejší“ než on!

Důležité je, abychom před ním stáli v pravdě - to znamená, že budeme mít odvahu v modlitbě před Bohem i naříkat a ptát se proč. V těžkých situacích máme být ochotni se i „pohádat“ s Hospodinem jako proroci! Počátkem opravdové modlitby je pravda, a to pravda o nás: nesmíme si na nic hrát ani nasazovat masky (srov. Mt 6,5n.).  Bohu je takový postoj milejší než póza „spokojeného“ nebo přinejmenším „s osudem smířeného“ křesťana. A  jako se Bůh nezřekl  proroků, nezřekne se ani nás! On ví, jak je někdy těžké snášet životní zkoušky, které na nás dopadají.


Jako si přejeme najít za manželku „ženu do deště“, tj. osobu, jež je ochotná s námi snášet i to, co je nepříjemné a těžké, Bůh touží po „orantech (lidech modlitby) do deště“. Hledá ty, kdo se nezaleknou  vlastní slabosti, Božího vedení,  životních zkoušek, ale odpovídají  v každé situaci svému Pánu, jak nejlépe umějí. Pak si mohou být jisti, že je Bůh s nimi, bez ohledu na to, zda to cítí nebo ne, zda jim modlitba  „něco dává“ nebo zdánlivě  vůbec nic.

 

upraveno podle webu karmelitky