Způsoby, formy modlitby
Bůh mluví k člověku svým slovem. A právě slovy pronášenými v duchu anebo nahlas naše modlitba nabývá konkrétní formy. Ale nejdůležitější věcí přitom je, aby srdce bylo sjednoceno s tím, k němuž mluvíme. „Vyslyšení naší modlitby nezávisí na množství slov, nýbrž na horlivosti našich duší.“ (KKC 2700)
I když každý chválí svůj způsob modlitby, nemá nikdo právo pohrdavě mluvit o způsobech modlitby, které nezná. (Sv.Řehoř Naziánský, in: Francisco de Osuna, Ponoření, A.M.Wenzlová)
Modlitba může být soukromá, společná, liturgická
Člověk se může modlit sám v ústraní, nebo společně s ostatními. Modlitba, kterou se obracíme k Bohu při liturgických úkonech nebo při modlitbě breviáře, se nazývá liturgická.
Katechismus katolické církve rozlišuje tyto druhy - formy modlitby:
a, Velebení, klanění
b, Prosebná modlitba
c, Přímluvná modlitba
d, Modlitba díkůvzdání
e, Modlitba chvály
Dále můžeme rozlišovat formy modlitby například takto:
a, ústní modlitba
b, střelná modlitba
c, rozjímání- meditace, vnitřní modlitba
d, kontemplace
e, lectio divina
f, modlitba Ježíšova (jednotlivé formy podrobněji viz rozcestník, pod heslem: ostatní)
Témata:
způsoby, formy modlitby
Sekce: Způsoby, formy modlitby