Důvěrně s nebem

"Důvěrně s nebem"

Takový byl název rubriky, která vycházela v týdeníku Naše rodina v letech 2003 (od čísla 23) -2009 (do čísla 6). Rubriku redigovala PhDr. Jana Šilhavá a připravovala ji z textů, které zasílali čtenáři časopisu: jednalo se o různé modlitby a životní příběhy, které se k nim vázaly.

S laskavým dovolením redakce časopisu Naše rodina zveřejňujeme některé z těchto textů, jsou v seznamu modliteb zařazeny do tematických skupin podle jejich obsahu a zaměření. Že původně pocházejí ze zmiňované rubriky „Důvěrně s nebem“, poznáte podle zkratky dsn, která je uvedena v závorce za příslušnými modlitbami.

O vzniku tohoto projektu (rubriky Důvěrně s nebem) nám napsala podrobněji sama autorka:

Rubrika Důvěrně s nebem vycházela v týdeníku Naše rodina více než pět let a stala se ostrůvkem osobního svědectví o životě s Bohem. Protože byla tak trochu „mým dítětem“, dovolím si zavzpomínat na okolnosti jejího vzniku.
V květnu roku 2003 jsem po dvanácti letech doma s dětmi začala uvažovat o návratu do pracovního procesu. Neměla jsem přesnou vizi, kam se obrátit, a tak moje první cesta vedla za sv. Josefem, patronem těch, kdo pracují. Modlila jsem se novénu s důvěrou, že mi ukáže, kde bych mohla využít všechny svoje dary. A skutečně během týdne se mi ozvala paní Bedřiška Kotmelová, která hledala někoho na pomoc s korekturami stránek věnovaných křesťanství v týdeníku Naše rodina. Sešly jsme se právě devátý den novény a domluvily se na spolupráci. Také ona se modlila novénu ke sv. Josefovi s prosbou, aby jí poslal někoho na pomoc…
Kromě korektur jsem dostala na starosti rubriky čtení, křesťanské otazníky, příběhy svatých a malý prostor, ve kterém původně vycházel týdenní rozpis denní modlitby církve. Protože P. Jan Gerndt, který ho připravoval, už nemohl s redakcí týdeníku spolupracovat, vznikla nová rubrika-sloupek, který jsme nazvali Důvěrně s nebem. Začínaly prázdniny, a tak jsme oslovili čtenáře s tím, že společně začneme něco nového. „Vydáme se na dobrodružnou cestu osobní modlitby. Ta je pro leckoho těžká, ale jako každá cesta může být i dobrodružná a radostná. O prázdninách se v našich rodinách snažíme společnými zážitky posilovat vzájemné vztahy. Pro někoho je to také příležitost udělat si víc času na Boha. Chtěli bychom vás inspirovat k zamyšlení nad tím, jak a co se rádi modlíte.“
Reakce čtenářů na sebe nenechala dlouho čekat. Posílali své osobní modlitby, nebo modlitby, které si z nějakého důvodu oblíbili. Většinou připojili i malé svědectví. Postupně vznikla živá rubrika, která víc než pět let, těšila i povzbuzovala čtenáře Naší rodiny k modlitbě. Jen během prvního roku jsem dostala přes dvě stě dopisů, ve kterých se objevovaly doušky: „Moc vám děkuji za sloupek Důvěrně s nebem, čtu ho jako první…Moc ráda pročítám sloupek Důvěrně s nebem a ty nejhezčí modlitby si zapisuji do památníčku... Chtěla bych poděkovat především za rubriku Důvěrně s nebem. Těším se na každé číslo právě pro tuto část... Dík za všechny myšlenky a modlitby, které čtenáři posílají. Jsou velkou posilou... Až se v budoucnosti nějaký badatel bude zabývat dějinami zbožnosti, najde v této stati dost podnětů…“
            Myslím, že čtenář měl skutečně pravdu. Podařilo se shromáždit pořádnou sbírku modliteb i osobních svědectví o zkušenosti s modlitbou. Bohužel v redakčním maratonu jsem neměla čas na bádání, ani na zpracování knížky. Proto mě potěšila možnost zpřístupnit nasbírané poklady na webu modlitba.cz. Věřím, že opět poslouží jako inspirace k důvěrnému vztahu s Hospodinem.

Jana Šilhavá