„Pane, nauč nás modlit se...“ LK 11,1

11. 7. 2018 , Enzo Bianchi

Společná modlitba nad Božím slovem

Společná modlitba nad Božím slovem

Často chybí snaha o to, aby se slovo Písma stalo modlitbou. Modlitba se ztrácí a na její místo nastupuje analýza daných situací. Taková četba však s sebou nese riziko, že bude pouze intelektuální a sociologická, neschopná přivést k obrácení a růstu k duchovní dospělosti podle Kristova obrazu.

 

 

 

 

Snaha o naslouchání je nezbytná

Rozpaky vyvolává někdy způsob, jak se s Písmem pracuje v tzv. základních církevních společenstvích a farních skupinách, které chtějí poznávat Boží slovo. Setkávání nad slovem je sice duchovním středem shromažďování i růstu a často už probíhá formou dialogu, nikoli jen klerikálního předávání. Postrádá však rozměr naslouchání a osobního úsilí proniknout ke smyslu slova, porozumět mu. Snaha o aktualizaci bývá křečovitá a používání Písma se stává nebezpečným a sektářským. Děje se tak výběrem biblických textů nastolujících témata, jež jsou pro život skupiny palčivá. Otázky míru, sociální spravedlnosti, násilí a nenásilí, manželství, svobody a lidských práv vypadají tak naléhavě, že se jimi ospravedlňuje zužující výběr slova, který přehlíží a nebere v potaz jiná poselství v něm obsažená.

Selektivní způsob čtení může být nebezpečný

Tváří v tvář takovému zacházení s Božím slovem musel už Jan Zlatoústý zasáhnout dosti důrazným napomenutím: „Vlažnost, do které jste upadli, souvisí s tím, že nečtete celé Písmo a vybíráte si to, co se vám zdá jasnější a užitečnější, přičemž vše ostatní zanedbáváte. Hereze vznikaly právě tímto přístupem, který nechce číst celé Písmo a věří, že v Písmu jsou části důležité a části vedlejší.“
Selektivní způsob čtení vede k jednostrannému přijímání slova, k výkladu Písma pouze ve světle ideologií a světských problémů. Tím, co ovlivňuje úsudek věřícího při rozpoznávání znamení času, už není Boží slovo, ale určitá ideologie, jíž se výklad evangelia přizpůsobuje. Ideologie vidí znamení času v každé historické události a činí si nárok vysvětlovat poselství slova a jeho aktuálnost. Boží slovo zkreslené tímto tendenčním přístupem však odhaluje pouze ta znamení času nebo rozpory či soudy, k nimž věřící již došel jinými cestami. Znovu se tak objevuje prastaré pokušení věštění, kdy člověk jakoby nachází znamení času, která jsou však již předem definována, vybrána a dešifrována na základě sociologických či psychologických ideologií.

Analýza modlitbu nenahradí

Citelně zde chybí snaha o to, aby se slovo stalo modlitbou. Modlitba se ztrácí a na její místo nastupuje analýza daných situací. Taková četba však s sebou nese riziko, že bude pouze intelektuální a sociologická, neschopná přivést k obrácení a růstu k duchovní dospělosti podle  Kristova obrazu. Boží slovo, především etické texty evangelia, je v diskusích redukováno na systém „koláží“ biblických veršů předkládaných v lehce stravitelné formě sloganů a hesel; tím se však znesnadňuje vnímání celkového kontextu Písma a dochází k jednostranné interpretaci slov Páně.

Se svolením převzato z knihy
Enzo Bianchi Modlit se Boží slovo
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství