Při generální audienci ze dne 28.12.2016 hovořil papež František hlavně o naději, modlitbě a víře; přitom komentoval text knihy Genezis 15,1-20.
Vždyť on je Otec!
Abram si stěžoval Bohu. A to se od něj můžeme naučit: stěžovat si Bohu je také způsob, jak se modlit. Ve zpovědnici někdy slýchám: vyčítal jsem Bohu… a já odpovídám: ale jen si stěžuj, vždyť on je Otec! I tohle je způsob modlitby, stěžuj si Bohu, tak je to dobře. Abram si stěžoval Bohu, když říkal: „Pane Bože (…), jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Eliezer“ (Eliezer měl na starosti všechno v domě). Abram dále řekl: „Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?“ A hle, Pán mu odpověděl těmito slovy: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ Vyvedl ho ven a pravil: “Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“ Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.
Modlit se bez masky
Tyhle jeho (Abramovy) výčitky jsou formou víry, je to modlitba. Přese všechno, Abram i dál věří Bohu a doufá, že se ještě něco může stát. Proč by jinak naléhal na Pána a stěžoval si mu a připomínal mu jeho zaslíbení? Víra neznamená jen mlčení, které všechno přijme bez reakce a naděje není jistota, která tě vytrhne z pochybností a nejistot. Častokrát je naděje temnotou; ale je to naděje, která tě vede dál. Víra je také boj s Hospodinem, znamená ukázat mu naši hořkost, bez „zbožných“ fikcí.
Měl naději tam, kde už naděje nebylo...
„Byl jsem rozzlobený na Boha a řekl jsem mu tohle, tohle a tohle…“ Ale On je Otec, On tě pochopil, jdi v pokoji! Je třeba mít tuto odvahu. A toto je naděje. A naděje je také nemít strach vidět realitu takovou jaká je a přijmout rozpory.
Abram se tedy obrací k Bohu a prosí ho, aby mu pomohl dále doufat. Je to zvláštní, nežádá syna. Prosí: pomoz mi dále doufat. A Pán odpovídá svým zaslíbením, které zní nepravděpodobně: dědicem nebude služebník, ale vlastní syn, zrozený z Abrama. Nic se nezměnilo, nic ze strany Boží. Jen dále potvrzuje, co už předtím řekl, neposkytuje Abramovi žádnou jinou oporu, aby se cítil ujištěn. Jeho jedinou jistotou je spolehnout se na slovo Boží a dále doufat.
Upraveno podle radiovaticana
