Modlitby připisované sv. Piovi z Pietrelciny

 Zůstaň se mnou, Pane

Zůstaň se mnou, Pane, neboť potřebuji Tvou přítomnost, abych na Tebe nezapomněl. Ty dobře víš, jak snadno Tě opouštím. Zůstaň se mnou, Pane, neboť jsem slabý a potřebuji Tvou sílu, abych nepadal tak často. Zůstaň se mnou, Pane, neboť Ty jsi můj život a bez Tebe se topím v temnotách. Zůstaň se mnou, Pane, abys mi ukázal svou vůli. Zůstaň se mnou, Pane, abych slyšel Tvůj hlas a následoval Tě. Zůstaň se mnou, Pane, chceš-li, abych Ti byl věrný. Zůstaň se mnou, Pane, neboť má duše, ač ubohá, touží být pro Tebe místem útěchy a hnízdem lásky. Zůstaň se mnou, Pane, neboť se připozdívá a den se nachýlil- můj život plyne, blíží se smrt, soud a věčnost; je třeba občerstvit síly, abych nezůstal stát na cestě; k tomu potřebuji Tebe. Již se připozdívá a smrt se blíží. Bojím se temnot, pokušení, suchopárů, křížů, bolestí....jak mnoho Tě potřebuji, Ježíši, v této noci vyhnanství! Zůstaň se mnou, Ježíši, neboť v této noci života a nebezpečí Tě tolik potřebuji. Učiň, abych Tě poznal jako Tví učedníci při lámání chleba, aby eucharistické společenství bylo pro mne světlem, které rozptyluje temnoty, silou, která mne podpírá a jedinou radostí mého srdce. Zůstaň se mnou, Ježíši, neboť v hodině smrti chci zůstat spojen s Tebou. Jestliže ne svatým přijímáním, pak alespoň milostí a láskou. Zůstaň se mnou, Ježíši, nežádám na Tobě božské útěchy, neboť jich nejsem hoden, ale spíše dar Tvé přítomnosti. Ano, jen Tebe si žádám! Zůstaň se mnou, Pane. Jen Tebe jediného hledám, Tvou lásku, Tvou milost, Tvou vůli, Tvé srdce, Tvého Ducha, neboť Tebe miluji a nežádám za to jinou odměnu, než abych Tě miloval ještě více. Láskou pevnou, praktickou, abych Tě miloval z celého srdce zde na zemi, abych Tě mohl ještě dokonaleji milovat po celou věčnost. Amen. (z webu Vojtěch Kodet)

Za co se modlit

Je třeba, abychom Ducha svatého prosili zejména o to, aby nás osvítil ohledně tří základních pravd.
Zaprvé jde o to, aby nám dával stále jasněji poznat vznešenost našeho křesťanského povolání. Bůh nás vybral a vyvolil mezi bezpočtem jiných. Musíme si také uvědomovat, že k tomuto vyvolení došlo bez jakékoli naší zásluhy. Bůh nás tímto způsobem vyvolil již od věčnosti, tedy ante mundi constitutionem (před stvořením světa), a to k tomu, abychom dospěli k jedinému cíli, totiž abychom mu patřili v tomto čase i na věčnosti. Jedná se o tak nesmírné tajemství a o tak sladké tajemství, že duše, která do něho jen trochu pronikne, se celá vznáší v lásce.
Za druhé prosme, aby nás Duch svatý stále více osvěcoval ohledně nesmírné velkoleposti věčného dědictví, k němuž nás zaměřuje dobrotivost našeho nebeského Otce. Když náš duch proniká do tohoto tajemství, vzdaluje to duši od pozemských dober a probouzí to v nás touhu dospět do nebeské vlasti.
Konečně prosme Otce všech světel, aby nás nechával stále hlouběji pronikat do tajemství našeho ospravedlnění, díky němuž se z bídných hříšníků stáváme spasenými. Naše ospravedlnění je skutečný zázrak, nesmírný zázrak, který Písmo svaté přirovnává ke vzkříšení božského Mistra.(Z dopisu– Raffaelině Cerase z 23. října 1914; z webu: Vojtěch Kodet)