Články
4. 9. 2015, Clive Staples Lewis
Neselhávající „úspěch“ v modlitbě?
I kdyby se naplnilo všechno, za co se lidé modlí (což se neděje), nedokazovalo by to účinnost modlitby, jak jí rozumí křesťané. Neboť modlitba je žádost. Podstatou žádosti je na rozdíl od nátlaku to, že jí může a nemusí být vyhověno. A jestliže nekonečně moudrá bytost naslouchá žádostem konečných a pošetilých tvorů, samozřejmě že jim někdy vyhoví, a jindy nevyhoví. Neměnný „úspěch“ v modlitbě by naprosto nedokazoval křesťanské učení. Dokazoval by něco, co by se mnohem spíše podobalo magii – moc určitých lidských bytostí ovládat nebo si vynucovat běh přírody.30. 8. 2015, Józef Augustyn
Odpustit znamená víc než zapomenout
Ten, kdo se cítí být zraněný a odpouští těm, kdo mu zranění způsobili, odhaluje hloubku vlastního zranění, které ovlivňuje jeho myšlení, city a jednání vůbec. Nepřiznaná zranění působí vnitřní neuspořádanost a chaos, zraňují a působí křivdy jiným. Nejprve je třeba prosit o odpuštění Boha.Odpuštění je něco víc než zapomenutí na spáchanou křivdu. Ve skutečnosti člověk sám nedokáže ze svého vědomí „vymazat“ křivdu, jež mu byla způsobena. Pokus o odstranění bolestivých zkušeností z vědomí silou vůle je určitým druhem represe.24. 8. 2015, Matta el-Meskin
Duchovní neklid
Jedná-li člověk nad rámec svých duchovních možností, lze hovořit o duchovním neklidu. V takovém případě se člověk snaží spasit druhé ještě dříve, než dokončil práci na spáse vlastní. Duchovní diagnóza takového jednání nám ukazuje, jak takový neklid nastává, když si člověk chce naložit nějaké duchovní břímě a spoléhá přitom pouze na vlastní přirozené schopnosti.19. 8. 2015
Modlitba u svaté Terezie od Ježíše
Papež Pavel VI. prohlásil sv. Terezii od Ježíše (Velikou, Z Avily), jejíž pětisté výročí narození si tento rok připomínáme, za učitelku modlitby pro celou církev.13. 8. 2015, Józef Augustyn
A odpustˇ nám naše viny...
A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. Naše odpuštění bližním slouží Bohu jako vzor odpuštění, které on chce udělit nám. Je to zvláštní, že Bůh „napodobuje“ člověka. Odpouští podle toho, nakolik odpouští člověk. Nemá-li se stát naše odpuštění bližním povrchním a nic neznamenajícím gestem, musí mu předcházet vědomí vlastních zranění způsobených lidmi.8. 8. 2015, Peter Kreeft
Proč se modlit?
V povědomí některých lidí panuje přesvědčení, že modlitba, duchovní život, vnitřní život nebo důvěrný vztah lásky, který duše prožívá s Bohem, je přepychem, jejž si v dnešní době nemůžeme dovolit, anebo to pokládají za nezodpovědný útěk před naléhavými problémy našeho ubohého, zraňujícího světa.2. 8. 2015, Józef Augustyn
Předstíráme chválu, nebo to myslíme vážně?
Ježíš nás varuje před díkůčiněním, při němž člověk pouze předstírá, že chválí Boha, ale ve skutečnosti chválí sebe sama. Farizej v příběhu o farizeji a celníkovi používá při modlitbě slovo „děkuji“, ale v celém kontextu se vše nese ve zcela jiném duchu: Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám (Lk 18,11-12).28. 7. 2015, Kateřina Lachmanová
Touhy větší než vesmír a svatá Terezie z Lisieux
„Právě pro mou slabost se ti zalíbilo, Pane, splnit mé malé dětské touhy a dnes chceš naplnit i jiné touhy, které jsou větší než vesmír“ (sv. Terezie z Lisieux).24. 7. 2015, Józef Augustyn
Nosíme v sobě hlubokou touhu po modlitbě, nedáváme jí ale prostor v našem životě
Překážkou není nedostatek času, neboť časem nezřídka plýtváme na záležitosti málo prospěšné, ale především nedostatek naší vnitřní harmonie.18. 7. 2015, Jana Šilhavá
Důvěrně s nebem
Na webu modlitba.cz budou postupně uveřejňovány také modlitby, které se podařilo shromáždit v rámci rubriky Důvěrně s nebem. Vycházela v týdeníku Naše rodina více než pět let a stala se ostrůvkem osobního svědectví o životě s Bohem. Protože byla tak trochu „mým dítětem“, dovolím si zavzpomínat na okolnosti jejího vzniku.7. 7. 2015, Wilfrid Stinissen
Zárukou pravé modlitby je poslušnost
Hodnotu modlitby lze poznat podle ochoty nitra a otevřenosti Boží vůli, nikoli podle prožitku sjednocení s Bohem.1. 7. 2015
Modlitba a normální život? (Markéta Koronthályová)
Modlitba je rozhovor s Bohem. Znamená to pro mě mluvit s Někým, kdo mě má rád, na koho mohu spoléhat, kdo mi pomáhá a stará se o mě, vždycky o mně ví a nikdy mě neopouští. Je to pro mě příležitost uvědomit si tuto jeho neustálou přítomnost, jakoby navázat spojení,...22. 6. 2015, papež František
Modlitba za naši zemi (Papež František)
Na závěr nové encykliky Laudato si nám papež František předkládá dvě modlitby. První z nich můžeme sdílet se všemi, kdo věří ve všemohoucího Boha Stvořitele, ta druhá je určena křesťanům, aby byli schopni ujmout se povinností vůči stvoření, které nám předkládá Ježíš v evangeliu.19. 6. 2015, Kateřina Lachmanová
Tajemství zla a přímluvná modlitba
Jedním z tajemství naší víry, kterého se dotýkáme při přímluvné modlitbě, je tajemství zla, tajemství hříchu, bolesti a utrpení všeho druhu.4. 6. 2015, Kateřina Lachmanová
Každá modlitba, i soukromá, je přínosem pro život celé církve
Totéž můžeme říci o hodnotě modlitby přímluvné, kterou chápeme v širším slova smyslu: není to jen slovní modlitba, ale život zcela obětovaný pro druhé. To už se ale přibližujeme k naplno žitému všeobecnému kněžství věřících.30. 5. 2015, Dom Samuel
Bůh nebo já?
Základní dilema spočívá v tomto: Je člověk středem vesmíru, z nějž vytěsnil Boha, jakkoli je těžké myslet svět bez nestvořené příčiny, jež mu dala existenci? Anebo je to Bůh, kdo je ve středu - Bůh, který chrání, obnovuje, a pozvedá důstojnost člověka, pokud on přijme svou závislost na něm?19. 5. 2015, Leanne Payneová
Co vlastně v modlitbě hledáme?
Bereme-li vážně, že Bůh je neustále s námi, je naší pevnou zásadou, že hledáme samotného Boha, a nikdy prožitek Boha.12. 5. 2015, Kateřina Lachmanová
Kdybyste měli víru…
„Všechno je možné tomu, kdo věří“ (Mk 9,23). Ježíš prohlásil, že kdybychom měli víru jako hořčičné zrnko, poručili bychom třeba celé hoře a ona by se přemístila (srov. Mt 17,20).15. 4. 2015
Modlitba a normální život?! (Vojtěch Kodet)
Cyril Vojtěch Kodet OCarm Th.D. se narodil r.1956 v Malém Beranově.Působí jako kněz, teolog, je řeholníkem řádu obutých karmelitánů. Věnuje se přednáškové a exerciční činnosti, je aturem knih s duchovní tématikou.
Sekce: Články
